Půjčovna lodí Úpa

Krkonošská řeka Úpa není oproti ostatním českým řekám tolik vyhledávaným tokem, pár půjčoven vodáckého vybavení se jí ale věnuje. Pokud tedy chcete zažít něco netradičního a přidat si další zářez na pádlo, jste na našem webu pujcovnaupa.eu správně.

Kromě kontaktů, aktuálních cen a všeobecných informací u nás najdete i komentáře ostatních vodáků, ke kterým můžete sami jednoduše přispět vlastními postřehy. Pomůžete tak zkvalitnit služby, které půjčovny nabízí a vůbec zvýšit povědomí o vodáctví na řece Úpě.

Úpa: Nejvýše pramenící řeka

Má jeden z nejkratších názvů a přece ostatní kolegyně výrazně převyšuje. A to doslova. Pramen Úpy se nachází ve výše 1432 metrů nad mořem, nedaleko Studniční hory v Krkonoších, což z ní dělá nejvýše pramenící řeku u nás. Její vody se hned zkraje propadají úpskými vodopády do Obřího dolu, unikátního údolí mezi Pecí pod Sněžkou a úpatím Sněžky, které zde kdysi zanechal ustupující ledovec.

Strmým balvanitým řečištěm Úpa protéká přes významná lyžařská střediska – Pec pod Sněžkou, Velkou Úpu a Horní Maršov. Romantické soutěsky, které divoce tekoucí řeka cestou vytváří, sem v létě lákají sportovní rybáře. Ještě na území Krkonošského národního parku se vody Úpy spojují s Malou Úpou. Společně pak opouštějí horskou oblast a pokračují do Krkonošského podhůří. Před nimi je největší město na trase, Trutnov, a o kus dál slavné Babiččino údolí a Česká Skalice, místa proslavená spisovatelkou Boženou Němcovou. V Jaroměři se Úpa po 78,7 kilometrech loučí a zleva vstupuje do Labe.

Sjízdnost Úpy

Řeka Úpa má dvě Achillovy paty. První z nich je celoroční nedostatek vody a druhou představuje vysoký počet de facto nesjízdných jezů. Splavnost si řeka s trochou optimismu drží nejdéle do konce května.

Horní tok Úpy protéká přes KRNAP, což znamená červenou pro všechny, kdo by si tu rádi smočili pádlo. Sjezd musí oficiálně povolit správa parku. Není ale třeba kvůli tomu propadat depresi. Úpa je od Pece plná nesjízdných jezů, které se navíc kvůli vysoké navigaci špatně přenášejí. Jedná se proto spíše o sokolské cvičení, než plynulou jízdu. Za velké vody je problém z regulačních zdí do kajaku nastoupit a hotovým uměním je pak hlavně včas zastavit a vystoupit. Kdo by si chtěl přeci jen zařádit na krkonošských vlnách, ať se zkusí obrátit na půjčovny lodí na Jizeře.

Úpu je teoreticky povoleno sjíždět od Mladých Buků, vodáci ale častěji vyplouvají až od Bohuslavic, Suchovršic nebo Havlovic. Vyhýbají se Trutnovu, kde martýrium s jezy pokračuje, navíc některé z nich jsou doopravdy nebezpečné a je lepší se s nimi detailně nesbližovat.

Poté, co Úpa opustí Krkonoše, mírní spád i proud, za dostatku vody ale stále svižně teče. Tok zpomalují hlavně četné jezy, které krátce nadržují vodu. Řeka je vhodná i pro lehce pokročilé vodáky. Nejedna okolní půjčovna lodí má proto na skladě připraveny otevřené lodě, kajaky i pálavy. Klidnou vodu sem tam popoženou drobné peřejky a cesta rytmicky utíká až do Ratibořického údolí. U Viktorčina splavu je dobré zastavit (stejně se nedá jet) a zaskočit nasát atmosféru do místní hospůdky nebo se napojit na naučnou stezku Babiččina údolí. Dozvíte se například, že původní splav byl dřevěný a při pohledu od Starého Bělidla stál více vlevo. Panklovi zde oproti románu nikdy nebydleli – domek naopak obýval hrázný, který reguloval množství vody pro panský mlýn. Další turistické zajímavosti spojené s Němcovic Babičkou se nacházejí asi o kilometr dále u lávky. Za zámkem v Ratibořicích, na jezu ve Zlíči, se zpravidla končí.

Občas se zadaří a vody je dost i na úsek pod Českou Skalicí. Trasa je to více méně pohodová až odpočinková, i když správný vodák se řekou nikdy nenechá ukolébat. Vesměs jedinými nebezpečnými místy na trase jsou pro změnu vysoké jezy a stupně. Jinak se dá s trochou štěstí projet krásnou krajinou plnou stromů a lučin až do Jaroměře.

Úpa se většinou jezdí jednorázově, čemuž odpovídá i počet kempů na trase. Pro dvoudenní plavbu se dá počítat s tábořišti u Ratibořic či nádrže Rozkoš, jinak nezbývá než poohlédnout se po soukromých pronájmech ve městech.

Babiččino údolí

V údolí řeky Úpy leží legendární Ratibořice, tolik známé z knihy Babička od Boženy Němcové. Pravdou je, že v nich autorka prožila celé své dětství a že ji místo výrazně ovlivnilo. Do místního zámku v té době jezdívala Kateřina Vilemína Zaháňská, o které se léta spekuluje jako o pravé matce malé Barunky Panklové. Ratibořice jsou dnes součástí České Skalice. Na sever od města se rozprostírá Babiččino údolí, které bylo roku 1952 prohlášeno ministerstvem školství za krajinnou a národní rezervaci a od roku 1978 je i národní kulturní památkou. Dnes jím prochází sedm kilometrů dlouhá naučná stezka. Oblíbenou turistickou akcí je Oživení postav z Babičky, během které osobně potkáte nejen babičku s vnoučaty, ale i paní kněžnu, mladičkou Hortensii a další postavy z knihy.

Zřícenina hradu Rýzmburk

Naučná stezka přes Babiččino údolí vede kolem altánku, který nechal vybudovat otec kněžny Záhaňské v roce 1798. Stavební materiál si přitom „vypůjčil“ z rozvalin hradu Rýzmburk, což ostatně nebylo poprvé – hrad už před tím posloužil ke stavbě Ratibořického zámku. Rýzmburk byl pravděpodobně vypálen Švédy během třicetileté války, podle historických pramenů už byl ale v té době skoro opuštěný a vesele chátral. Zbytky hradu jsou dnes volně přístupné a najdeme je nad levým břehem řeky Úpy.

Vodní nádrž Rozkoš

Od jezu ve Zlíči, který leží v blízkosti Babiččina údolí, vede 2,34 km dlouhý přivaděč do přehradní nádrže Rozkoš. Této dominantě Královehradeckého kraje se s nadsázkou říká Východočeské moře. Přehrada od roku 1972 zabraňuje povodním na řece Úpě a zlepšuje průtočnost Labe. Jejím specifikem je to, že vlastně neleží na žádné řece, ale je vybudována jako boční intervenční nádrž. Zhruba 1000 hektarů vodní plochy napájí zmíněný přivaděč a přebytek vody zase odvádí umělý potok do řeky Metuje, která je zdánlivě vodácky neobjevená, ovšem jen do chvíle, než objevíte první půjčovny lodí na Metuji. Stěžejním ukazatelem pro napouštění přehrady Rozkoš je pak stav vody na zlíčském jezu.

Rozkoš je oblíbeným místem pro rekreaci, vodní sporty či sportovní rybolov. Na udičku se tu dají vytáhnout kapři, úhoři, candáti, ale i sumci. V autokempu, který se rozprostírá na severu nádrže, půjčují loďky, šlapadla nebo organizují výletní plavby na parníku Rozkoš.

Na obří vodní ploše se s úspěchem uhnízdila jedna z největších kolonií racka chechtavého u nás. Přehrada proto kromě rekreantů a rybářů láká i ornitology. Pozorovat se zde dají hlavně migrující ptáci, z nichž nejvzácnější jsou chaluha malá nebo jespák plavý. Milovníci večerníčku Křemílek a Vochomůrka se tu s notnou dávnou štěstí a trpělivosti dozvědí, jak ve skutečnosti vypadá moudivláček (pro ty co se nechytají – je to hlavní hrdina dílu o maličké víle).

Jezdíte-li na vodu vybaveni dalekohledem a pořádným objektivem ve snaze zachytit vše, co nestačí uletět, vydejte se příště ještě více na východ. O pravidlech splouvání pravého ornitologického ráje se více dozvíte na webu půjčovna lodí Morava.

Čistá horní Úpa

V listopadu 2009 byl s velkou slávou ukončen vodohospodářský projekt Čistá horní Úpa.

Trochu (dost) se zainvestovalo a opravila se stávající kanalizační síť plus vyrostla jedna nová. Veškeré odpadní vody nyní odcházejí do zrekonstruované čistírny v Bohuslavicích nad Úpou a Úpa i její přítoky jsou o něco čistší, stejně jako jejich okolí.